Jdi na obsah Jdi na menu
 


Věda a náboženství ... Lze dokázat Boha?

11. 2. 2015

    Obecně uznávaným faktem zůstává vědecká teze, že: Boha nemůžeme dokázat, nemůžeme jej ani vyvrátit. Já osobně si myslím, že během následujících řádků, si ukážeme pokrok přírodních věd v oblasti transcendentálního poznání lidské psychiky a jejích dosahů a přesahů, ve smyslu chápání hmotného světa. Podle uznávaného pravidla, existenci Boha má dokazovat ten, kdo v něj věří. Což je logické paradigma pro vývoj přírodní vědy, která má svá omezení. Jiným slovem se intersubjektivně ukazuje, že právě ona přírodní věda se z hlediska materiálního poznání, neustále přibližuje oné mystické stránce pochopení vzniku a fungování života. Ovšem, zcela nové objevy na poli kvantové fyziky a mechaniky, nám mohou ukázat pravou podstatu našeho světa, ovšem otázku smyslu tohoto světa v ní hledat nemůžeme. Budu se tedy nadále věnovat rozboru dvou rovin vědění, filosofickému rozměru a rozměru čistě vědeckému. Jak si později ukážeme, tento dvoukolejný systém, se může brzy stát jednokolejnou, úzkorozchodnou tratí bez konečné stanice. 

    Obecně vzato, náboženství se nevztahuje přímo k Bohu, jako všemocné osobě ale především k niterné potřebě lidské psychiky, přiblížit se hledání pravdy, která nemá oporu v materiálním světě. Lidský duch je postaven na neustálém hledání odpovědí. Ano, to je přesně ta vlastnost, která nás jako druh pohání dopředu. Ovšem tato vlastnost vznikla jako evoluční následek vlastní schopnosti psychické sebereflexe. Nebo-li, uvědomění si svého já. Myslím, čili jsem. Tento princip dal vzniknout oboru hledání a vysvětlování pravdy, náboženství. Prvotním impulsem je fakt, že jedinečnost sebereflexe, se vyskytuje pouze u druhu Homo sapiens sapiens … Tato výjimečnost dala vzniknout privilegovanému postavení člověka. Ovšem, stejně jako pud hledání je evolucí sebereflexe, ona sebereflexe se vynořila  odnikud. Jak říká autor: Emergentní vývoj, je nepředvídatelný. A reaguje na okamžité změny v systému. A právě tento fakt si staří filosofové velice dobře uvědomovali. Co je tedy věda? Věda, je zcela evoluční následek náboženství. Nedochází zde tedy k rozkolu, jak si někteří skeptikové myslí, ba právě naopak. Věda nám dává pravdu, právo a politika nám dává spravedlnost a řád a náboženství nám dává naději, víru a pochopení smyslu vědy. Člověk je od počátků své existence duchovní tvor, v lidském mozku existuje hypotalamus, který je odpovědný za vnímání a prožívání duchovních situací. Čili z vědeckého, respektive biologického hlediska, byl člověk už od počátku vybaven přijímačem pro komunikaci s Bohem, či s informačním polem. Pokud přijmeme za svou fatalistickou tezi materiálního a tedy hmotně hustého světa, musíme dojít k jedinému možnému závěru. Lidská existence je náhodná a nemá absolutně žádný smysl. Proč? Sluneční soustava, země, vesmír, to vše je z pohledu Newtonovské fyziky zcela jen a pouze dočasné. Vše velice rychle v kosmickém měřítku zanikne. Vesmír se rozpíná proto, aby se v jedné sekundě mohl smrštit do natálního stavu. Čili, veškerá lidská existence se vším co k ní patří, zanikne bez jediného odkazu. Při této myšlence, se člověk musí ptát po smyslu. Náboženství nám ukazuje cestu, neboli informace je věčná. Lidská duše je nosičem informace. Čili, nezanedbatelná část lidí, potřebuje vnímat naději, smysl zachování svého já a světa.  Nicméně část lidí je schopna žít ze dne na den i s představou zániku vesmíru.
    Přírodní věda nám ukazuje cestu k pravdě a náboženství nám ukazuje smysl oné nalezené pravdy. Náboženství se tedy stává svědomím vědy a eticky neoddělitelnou částí lidského bádání. 

                                                    
    Náhodnost a vševědoucnost, protikladné? Ne tak docela. Představa Boha jako absolutní bytosti je chybná. Bůh je poplatný svému vlastnímu výtvoru. Bůh tvoří na základě toho co ví a zná. Zná sebe, protože je jediný na počátku. Je nepředvídatelný. Tedy svět stvořený Bohem, bude pro samého Boha nepředvídatelným a samostatně se vytvářejícím na základě emergentních skoků. A tedy, bude schopen samostatné existence. Bůh, je tedy prvotní princip, motor podle které se řídí universum. Velice často je možné uvádět argument, pokud existuje Bůh, proč dopustí to či ono? A proč ne? Člověk dostal sebereflexi a možnost vidět vlastní já aby dokázal posuzovat. A dostal i návod k posuzování, jeho vývoj a konání se však již řídí onou evolucí emergence. Teologové tento stav vidí takto: Člověk chtěl po Bohu svobodu, dostala se mu v podobě svobodného rozhodování a Božího slibu nezasahování do lidských záležitostí. Čili, jablko poznání zlého i dobrého bylo snědeno. Ale když malé dítě zakusí hořké, pláče a hledá otce. Lidé reagují podobně, neví tedy co žádají. Je člověk tedy dostatečně moudrý, aby unesl svůj vlastní osud, který si vybral? 
    A co věda? Dle vědy nepotřebujeme Boha k vysvětlení kosmu. Ano to je naprostá pravda, nicméně právě díky vědě, jako je kvantová mechanika, můžeme usuzovat schopnosti samotného Boha a jeho směřování. Obor kvantové fyziky a mechaniky nám ukazuje vesmír a náš svět ve zcela jiných souvislostech. Uvedu příklad. Do nedávné doby se prakticky nedalo pochybovat o našem prostoročasovém uspořádání vesmíru. Jistě, Einstein-Rosenův paradox, předpokládal nulovost v soustavě vzdáleností, ale! Nedávný pokus JPL při NASA prokázal, víceméně náhodně, že dva atomy, nehledě na vzdálenost je dělící, jsou schopny spolu komunikovat v reálném a nulovém čase. Čili v laboratořích Los Angeles, proběhl pokus, který prokázal, že atomy spolu komunikují na vzdálenosti několika galaxií bez ztráty času. Co to znamená? Jakákoliv injektovaná změna v protonu „A“ se okamžitě projeví v jeho protějšku.  Tato situace, která staví naše vnímání světa na hlavu, by se dala pospat asi takto: 
    Vesmír, naše země a prostor kolem nás neexistují. Respektive, to co vnímáme, nevypadá tak jak si myslíme. Žijeme v jakémsi hologramu, který nemá prostor, čas a vzdálenosti dle našeho subjektivního vnímání. Co z toho vyvodit? Že naše smysly nás klamou, kolem nás není to, co si myslíme. Věda  nám tak dala odpověď, spoléhat se pouze na to co vidím a cítím smysly svého těla, je klamné. Naše smysly nám slouží pouze k přežití ve vesmíru, který má více úrovní. Nemůžeme tedy tyto smysly určovat aktivním činitelem v procesu poznávání našeho komparativního jsoucna. Je to stejné, jako když  člověk zabloudí a rozhodne se, že si cestu domů najde pomocí svého nosu. Jeho nos k tomu není na rozdíl od očí vybaven. A teď si položme otázku, co je vlastně hologram? Hologram je prostorová simulace objektu, jehož každá část, obsahuje informaci o celku. Pokud tedy je náš vesmír dle vědeckého pokusu hologram, jsem my vesmírem? Odpověď je na každém zvlášť. 
    Ano pokud připustíme tento směr, dojdeme k empirickému závěru, že Bůh existuje jako celek a jeho součástí je vše jakož i on je součástí všeho. Něco podobného nám ukazuje tzv. Fyzikální teorie superstrun či také M-strun. Ta v sobě zahrnuje jak teorie kvantové fyziky  tak i teorie relativity. 
    Pokud jako měřítko vědecké pravdy upřednostníme pravidlo, že každá teorie musí být vyvratitelná a nebo falzifikovatelná, zjistíme, že žijeme v absolutně nekonsistentním světě, který se stále proměňuje a žádná pravda či ověřitelná fakta, vlastně nemohou existovat. Ano a přesně zde se setkávají tyto dva světy. 
                                                    
    Lidská psychika. Názor, že lidská psychika je dána pouze neurologickými procesy v lidském mozku a pomocí zásahů do CMS a je možné jej ovlivnit, je z mého hlediska neudržitelný. Proč? Existence lidské duše je po mnohá tisíciletí naprosto zřejmou věcí. Až v posledních letech vědeckotechnického rozvoje, se začala tato teorie pod tlakem přírodních věd rozpadat. V podstatě však pouze do momentu, kdy tradiční přírodní vědu doplnila kvantová mechanika. Od pradávna lidé věří, že člověk má duši. Na základě, snů, prorockých vizí, mimotělních zážitků a zážitků blízkých smrti. Snad všechna náboženství tyto projevy vysvětlují existencí transcendentálního vědomí. Budhismus, křesťanství, islám, indiánské kmeny, všechny tyto kultury v mnoha ohledech vzdálené od sebe tisíce kilometrů a stovky let, popisují to samé. Náhoda? Nikoliv. Přírodní věda se pokusila tyto události vysvětlit procesy v našem mozku. Nepřinesla nám však odpověď na existenci samé podstaty těchto jevů. Jak je možné, že člověk při klinické smrti vidí své tělo a detailně lékařům popíše co se s ním dělo v době kdy měl být klinicky mrtev? Popisuje místnost, ve které se nalézalo jeho tělo s absolutní přesností, včetně lékařských zásahů a dokonce rozhovoru lékařů. Těchto případů jsou evidovány tisíce. Jak je možné, že mnoho lidí zažívá pocit intuice, mnoho lidí potvrdilo, že uniklo například leteckému neštěstí jen proto, že uposlechli vnitřní hlas, varování, pocit a vyvolanou paniku, která neměla své reálné odůvodnění? Ano klasická věda popsala, co se v těchto okamžicích děje v mozku. Nikoliv, proč tomu tak je. Kvantová mechanika pro tyto jevy využívá teorie informačního pole. 
    Náš mozek je vybaven jako přijímač a zároveň překladač. V každém atomu a částici je uložena jednotka informace nesoucí zápis děje v našem hologramu. Obsahuje tedy informace o všech událostech. Minulost, budoucnost, přítomnost. K času se ještě vrátím později. Toto informační pole, nás obklopuje stejně jako všechny částice. Bohužel jak již víme, naše duše je uvězněna v našem těle, abychom mohli tento svět vnímat skrze naše smysly. Mozek tak funguje jako přijímač, někteří lidé se mohou skrze vypjaté situace, nestabilní emoční vyrovnanost a další extrémní projevy, nechtěně připojit k tomuto poli. A naše duše z něj stáhne určitou informaci, kterou mozek přeloží pro naše vědomí do formy snu apod., my to poté interpretujeme jako proroctví atd. Tuto teorii, hlubinného nevědomí podrobně rozebral C. G. Jung … Proč byl ale člověk vybaven touto schopností? Na to odpověď nemáme. Věda nám opět dokázala ukázat cestu. Ale smysl této cesty? Pomocí kvantové mechaniky a teorie informačního pole, je teoreticky možné, po aplikaci vhodného postupu a samozřejmě zatím nedostupného vybavení, dokázat existenci Boha. Pokud je vesmír hologram, a každá částice i celek je částí hologramu a pokud každá částice nese informaci o všech událostech, je v nich informace o Bohu? Jistě. A jak víme, že tam ona informace je? Protože nám přírodní věda jasně ukázala, že Boha nepotřebujeme k poznání fungování kosmu ale k poznání sebe sama. V momentě kdy nastal velký třesk, již musela existovat ona jednotka informace, onen nosič podle kterého se začal formovat vesmír. Jednotka informace se tedy stává palivem našeho motoru … Proč? Protože v ní jsou uložena veškerá data. Každá částice obsahuje tedy informace o všem, tedy i o tom co bylo před třeskem, obsahuje tedy Boží podpis. Stejně jako obsahuje i informaci o tom, kdy si zlomíte ruku.  A jak je to tedy s časem? Na závěr pouze doplním doušku o vnímání času. 
  

    Člověk vnímá čas jako lineární úsečku od bodu „A“ do bodu „B“ či jako přímku od „A“ do … Měří čas na základě astronomického pozorování pohybu nebeských těles, jako přírodního určovatele tohoto procesu. Proč tomu tak je? Protože naše intersubjektivní vnímání času, je dáno naší potřebou se orientovat v prostoru.  Stejně jako výše uvedené smysly našeho těla, zrak, čich, hmat, nám pomáhají v naší čtyř rozměrné existenci a vnímání času je v tomto ohledu stejné. Ale stejně jako žádný pevný objekt, není ve skutečnosti pevný, protože je tvořen částicemi které nemají žádnou objektivní váhu, člověk shluk těchto atomů vnímá hmatem jako pevnou masu. Stejně jako nám zrak říká, že protější stavba je od nás vzdálena 500 metrů, kvantová mechanika nám napovídá, že není, je ve stejném místě jako my. Protože prvky v našem domě komunikují s prvky v budově před naším zrakem v reálném nulovém čase. Ano, v hologramu neexistuje vzdálenost. Člověk ji ale potřebuje vnímat. Stejně potřebuje vnímat čas. Ovšem, protože každá částice může obsahovat veškeré informace, znamená to tedy, že čas nemůže v našem pojetí existovat. A skutečně, čas není. Veškeré děje, minulé, současné, přítomné, jsou pouze zakotveny v prostoru. Člověk, potom přechod, mezi tímto informačním prostorem, vnímá jako tok času. Nicméně, informace o tom, co se stalo před dvaceti lety, leží hned vedle Vás, na druhé straně částice atomu. Zajímavá představa pro hypotetické cestování časem, že? 
    A protože neexistuje čas v našem pojetí vnímání, neexistuje prostor tak jak ho vnímáme a veškeré informace tu už jsou a budou, (mimo jiné Bible praví, ze stromu poznání okusíš, že by odkaz na informační pole) znamená to, že i velký třesk tu stále je? Nevím, ale za to vím, že kvantová mechanika nám ukazuje, že naše představy o Bohu a o sobě jsou jen iluzí. Jediná opravdová pravda je v každém z nás, stejně jako i Bůh je všude kolem. Věda a náboženství se tedy jak vidíme, mohou symbioticky doplňovat. 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Wisdom Blood Demands Readings

ASpactallelf, 9. 10. 2018 6:02

Torsion bras de quelqu'un est comment calleux votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur sentiment pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent perseverent b gerer offre sang loin de votre coeur. Chaque culture votre moelle bat, il pompe le sang a tous egards vos arteres a la prendre facilement de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/achat-cialis-non-generique/

 

 

Portrét


Zprávy


Mail list




Statistiky

Online: 1
Celkem: 28975
Měsíc: 336
Den: 14